Informace o koronaviru
Zde naleznete veškeré informace týkající se pandemie koronaviru a kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce:
Zde naleznete odpovědi na nejčastější dotazy související s pandemií koronaviru, se kterými se na nás v těchto dnech obrací veřejnost v rámci našeho poradenství:
Postup zaměstnavatele v případě uzavření nebo částečného uzavření provozoven a překážek v práci
Publikováno: 18. 3. 2020
V souvislosti s uzavřením nebo částečným uzavřením provozoven restaurací, sportovišť, wellness center, knihoven a dalších obdobných provozoven, na základě vyhlášeného stavu nouze na území ČR, případně v souvislosti s omezením výroby / provozu vynuceným těmito okolnostmi, může zaměstnavatel vůči svým zaměstnancům (kteří nejsou v dočasné pracovní neschopnosti, karanténě či neošetřují člena rodiny) v mezích následujících informací postupovat takto:
1) Zaměstnavateli bylo usnesením vlády přikázáno uzavřít svou provozovnu pro veřejnost nebo omezit její provoz:
1a) Tato situace nemusí vždy znamenat, že zaměstnanci nemohou nadále vykonávat pro zaměstnavatele práci. Je-li to možné (potřeba nebo možnost výkonu práce zcela neodpadla), může zaměstnavatel pracovníkům nadále přidělovat práci dle pracovní smlouvy a tito pracovníci jsou povinni tuto práci konat. Po dohodě se zaměstnancem, s jeho souhlasem, lze zaměstnanci přidělit i jinou (náhradní) práci, než která byla sjednána v pracovní smlouvě. Je možné také přejít na tzv. homeworking a přidělovat zaměstnanci práci k výkonu z domova. Ve všech těchto případech náleží zaměstnanci mzda za výkon práce v plném rozsahu.
1b) Pokud zaměstnavatel zaměstnancům práci přidělovat nebude (nemůže, nechce), jedná se o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle ust. § 208 zákoníku práce s náhradou mzdy nebo platu ve výši 100% průměrného výdělku.
§ 208 zákoníku práce:
Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207 (poznámka: § 207 upravuje prostoj z technických příčin, povětrnostní vlivy, živelní události), přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 a 87).
2) Zaměstnavateli nebylo usnesením vlády přikázáno uzavřít svou provozovnu nebo omezit její provoz, přesto v důsledku nastalé situace u něj došlo k omezení odbytu jeho výrobků nebo služeb, k propadu odbytu, výroby (zaměstnavatel například dodává své výrobky, zboží nebo služby do provozoven, jež byly uzavřeny):
Podle povahy věci není vyloučena překážka v práci dle ust. § 209 zákoníku práce, tj. tzv. částečná nezaměstnanost, s povinnostmi stanovenými v ust. §209 odst. 2 zákoníku práce (dohoda s odborovou organizací popř. vydání vnitřního předpisu), s náhradou mzdy ve výši 60% průměrného výdělku.
§ 209 zákoníku práce
(1) O jinou překážku v práci na straně jiného zaměstnavatele, než uvedeného v § 109 odst. 3, jde také tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost).
(2) Upraví-li v případech podle odstavce 1 dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.
Tato překážka v práci připadá v úvahu pouze u subjektů v podnikatelské (mzdové) sféře.
