Vysílání pracovníků - Jak se domáhat svých práv?

III. Jak se domáhat svých práv?

V případě, že zaměstnavatel či uživatel nedodržuje své povinnosti uložené mu právním řádem, lze podat podnět k provedení kontroly Státnímu úřadu inspekce práce (webový formulář podání podnětu)

Pokud zaměstnavatel vyslanému zaměstnanci nevyplatil mzdu nebo plat, může tento zaměstnanec kromě soukromoprávního postupu spočívajícího ve vyzvání zaměstnavatele k uhrazení dlužné mzdy nebo platu a následného podání žaloby u soudu v domovském státě využít možnosti ukotvené v § 319 odst. 3 zákoníku práce, podle které za výplatu mzdy nebo platu do výše minimální mzdy, příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy a příplatků za práci přesčas, ručí vyslanému zaměstnanci osoba (příjemce služby), ke které na základě uzavřené smlouvy byl vyslán k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy za podmínek dále stanovených v uvedeném ustanovení zákoníku práce, kterými jsou:

skutečnost, že odměna za práci do výše minimální mzdy, příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy a příplatků za práci přesčas nebyla zaměstnavatelem vyplacena,
nadnárodnímu zaměstnavateli byla pravomocně uložena pokuta za přestupek podle § 13 odst. 1 písm. b) nebo § 26 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů,
o neposkytnutí odměny tato osoba věděla nebo při vynaložení náležité péče vědět měla a mohla.

Není-li prokázána skutečná délka výkonu práce, má se za to, že vyslaný zaměstnanec vykonával práci 3 měsíce.

Pokud došlo k diskriminaci nebo k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení, má dotčená osoba právo se u soudu domáhat, aby bylo od diskriminace upuštěno a aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Je dále také možné obrátit se na oblastní inspektorát práce.

IV. Vysílání občanů třetích států podniky usazenými v EU

Občané třetích zemí, kteří jsou legálně zaměstnáni v jiném členském státě EU a jsou svým zaměstnavatelem usazeným v EU vysláni podle směrnice 96/71/ES do ČR, nepotřebují k výkonu práce v rámci vyslání žádné veřejnoprávní oprávnění, tj. povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou ani modrou kartu ani žádné další pobytové oprávnění (vízum nebo povolení k pobytu).

Délka takového vyslání (tj. bez jakéhokoliv veřejnoprávního oprávnění) však je omezena nejdéle na dobu 90 dnů v průběhu každých 180 dnů. Omezení vyplývá z maximální délky dočasného pobytu na území ČR na základě víza nebo povolení k pobytu vydaného jiným členským státem EU.

Pro pobyt přesahující 90 dnů musí občan třetího státu vždy získat platné pobytové oprávnění vydané Ministerstvem vnitra – vízum k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k pobytu – podle zákona o pobytu cizinců. Více informací naleznete zde.

Podmínkou přípustnosti vyslání občanů třetích zemí do ČR je, že se jedná o skutečné vyslaní ve smyslu směrnice 96/71/ES, tedy především, že:

Občan třetí země je vyslán z členského státu Evropské unie, kde obvykle pracuje. Před vysláním tedy musí nejprve pobývat a pracovat v členském státu Evropské unie, který mu vydal vízum nebo povolení k pobytu. Po ukončení vyslání se vrací zpět ke svému zaměstnavateli.
Činnost pracovníka spočívá v poskytnutí služby podle smlouvy uzavřené mezi jeho zaměstnavatelem a českým podnikatelem nebo firmou, k nimž je pracovník vysílán. Vykonává-li vyslaný pracovník pro českého podnikatele nebo firmu závislou práci, jakou vykonávají jeho vlastní zaměstnanci, a v obdobném postavení jako oni, nejedná se o službu.
Občan třetí země má po celou dobu vyslání pracovněprávní vztah uzavřený s vysílajícím zaměstnavatelem, který za něj po celou dobu vyslání nese odpovědnost. Občan třetí země nemá současně uzavřen pracovněprávní vztah s českým podnikatelem nebo firmou, k nimž je vyslán.
Občan třetí země vykonává práci pouze u podnikatele nebo firmy, k nimž byl vyslán, nikoli u jiného českého podnikatele nebo firmy.
Zaměstnavatel občana třetí země soustavně provozuje v členském státu Evropské unie, odkud je občan třetí země vysílán do České republiky skutečnou podnikatelskou činnost, kterou má povolenou příslušnými orgány tohoto státu.

Nejsou-li výše uvedené podmínky splněny, jedná se s nejvyšší pravděpodobností o protiprávní obcházení zákona, kdy je vyslání pouze účelově předstíráno, aby se občan třetí země vyhnul nutnosti povolování jeho práce českými orgány. Každý případ je v praxi posuzován individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem.

Zákony České republiky takové jednání trestají pokutou za nelegální práci a rovněž vyhoštěním občana třetí země. Občan třetí země může být vyhoštěn se zákazem vstupu na území celé Evropské unie až na 5 let.

Podrobnosti jsou k dispozici zde (1,51 MB).

V. Informace relevantní pro české zaměstnavatele vysílající pracovníky do jiného členského státu EU

Informování zaměstnanců vysílaných na území jiného státu EU

Informace, o kterých je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat v případě, že je zaměstnanec vyslán na území jiného státu jsou uvedeny v § 37a zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném od 1. října 2023.

V případě, že následující informace nejsou obsaženy v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich informovat. Jedná se o tyto údaje:

stát, v němž má být práce vykonávána
předpokládanou dobu vyslání na území jiného státu
měna, ve které bude vyplácena mzda nebo plat
peněžité nebo věcné plnění poskytovaném zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce
zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat zaměstnance

Pokud je zaměstnanec vyslán k výkonu práce do jiného členského státu EU v rámci nadnárodního poskytování služeb, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat o:

odměně za práci, na níž má zaměstnanec podle právních předpisů hostitelského státu nárok
podmínkách poskytování cestovních náhrad v souvislosti s výkonem práce a dalších plněních poskytovaných zaměstnavatelem v souvislosti s vysláním
odkazu na oficiální celostátní internetovou adresu zřízenou hostitelským členským státem

V případě, že doba vyslání nepřesahuje dobu 4 týdnů po sobě jdoucích, není zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně sdělovat výše uvedené informace.

Informační povinnost uživatele vůči agentuře práce, která k němu dočasně přidělila zaměstnance k výkonu práce (§ 309a zákoníku práce).

Uživatel má informační povinnost vůči agentuře práce, která k němu dočasně přidělila zaměstnance k výkonu práce (§ 309a zákoníku práce).

Uživatel je povinen v dostatečném předstihu informovat agenturu práce, která k němu dočasně přidělila zaměstnance k výkonu práce, o tom, že tohoto zaměstnance vyšle k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území jiného členského státu Evropské unie; informace musí obsahovat alespoň údaje o

místu výkonu práce vyslaného zaměstnance v jiném členském státě Evropské unie,
pracovních úkolech, které má vyslaný zaměstnanec vykonávat,
datu zahájení výkonu práce vyslaného zaměstnance,
předpokládané době vyslání zaměstnance a
tom, zda vyslaný zaměstnanec nahrazuje jiného zaměstnance, jehož doba vyslání se mu přičítá podle § 319a odst. 3.

Dovolená a zahraniční dovolenkové pokladny

S účinností od 1.1. 2021 zaměstnanci, který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb do jiného členského státu Evropské unie, nebude příslušet náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu náhrada za dovolenou přísluší podle právních předpisů členského státu, do něhož byl vyslán.

VI. Další související informace

Povinnosti související s pobytem

Vyslaní pracovníci, jejichž délka pobytu v ČR přesáhne 30 dní, mají ohlašovací povinnost vůči příslušnému odboru cizinecké policie. Podrobnosti: zde

Koordinace sociálního zabezpečení

Vyslaní pracovníci obvykle zůstávají pojištěni ve svém domovském státě, ale záleží to na nich a na domluvě se zaměstnavatelem. Jestliže si pracovník přeje ponechat svoje zdravotní a sociální zabezpečení v domovském státě, je třeba si zažádat o vystavení formuláře A1. V případě, že je domovským státem ČR, je třeba žádost směřovat na Českou správu sociálního zabezpečení. Formulář A1 může být pracovníkovi vystaven tehdy, pokud je doba vyslání kratší než 24 měsíců a jsou splněny další podmínky uvedené v nařízení (ES) č. 883/2004. Podrobnosti k možnosti zachovat sociální a zdravotní pojištění v domovském státě během vyslání naleznete zde, případně na stránkách Evropské komise: zde

Ke zdravotnímu pojištění podrobnosti: zde

Daň z příjmu

Daňové otázky jsou řešeny ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění. Jejich přehled je k dispozici: zde

Informace k vysílání na území členských států EU naleznete na oficiální webové stránce Your Europe.

Příručky a publikace k vysílání pracovníků:

VII. Máte další otázky?

Obraťte se na: HelpDesk Ministerstva práce a sociálních věcí

Často kladené otázky na téma vysílání pracovníků

Poslední aktualizace: 28.6.2024