Zaměstnanost
Státní úřad inspekce práce na základě ust. § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů: „poskytuje právnickým a fyzickým osobám, které v pracovních vztazích zaměstnávají fyzické osoby, a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek.“
Nelegální zaměstnávání
Agenturní zaměstnanec
Dotaz:
Mám pracovat pro agenturu práce jako agenturní zaměstnanec. Kde si můžu ověřit, že agentura práce, pro kterou budu pracovat je legální? Může po mě agentura práce požadovat poplatky za zprostředkování práce?
Odpověď:
Seznam agentur práce, které mají oprávnění zprostředkovat zaměstnání naleznete na stránkách Úřadu práce České republiky: https://www.uradprace.cz/web/cz/agentury-prace.
Pokud by Vám tyto služby nabízel kdokoliv jiný, který není v tomto seznamu uvedený, nejedná se o agenturu práce. Agentura práce od Vás nemůže požadovat žádné poplatky za zprostředkování práce.
Prokázání pracovněprávního vztahu na pracovišti
Dotaz:
Zaměstnávám osoby na pracovní smlouvu, DPP a DPČ. Je mojí povinností zajistit, aby zaměstnanci měli pracovní smlouvu nebo dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti v místě pracoviště?
Odpověď:
Podle zákona o zaměstnanosti je právnická nebo fyzická osoba jako zaměstnavatel povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Splnění povinnosti se nevyžaduje, splnil-li zaměstnavatel povinnost oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.
Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 136
Práce bez smlouvy
Dotaz:
Pokud pracuji pro zaměstnavatele a nemám s ním uzavřenou pracovní smlouvu ani dohodu, dostane pokutu jen zaměstnavatel nebo můžu dostat pokutu i já?
Odpověď:
Pokud zaměstnavatel zaměstnává fyzické osoby bez uzavřené pracovní smlouvy či některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, dopouští se přestupku. Za tento přestupek lze zaměstnavateli uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč.
Nejen zaměstnavatel, ale i fyzické osoby svým výkonem nelegální práce spáchaly přestupek, za který by jim mohla být dle zákona o zaměstnanosti uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 139, § 140
Předložení průkazu totožnosti
Dotaz:
Pokud při kontrole inspektorátu práce odmítnu ukázat svou občanku, hrozí mi za to nějaký postih?
Odpověď:
Pokud se zdržujete na pracovišti zaměstnavatele a vykonáváte práci, jste povinen prokázat se orgánům kontroly občanským nebo cestovním dokladem. Pokud svou totožnost odmítnete prokázat, jedná se o přestupek, za který Vám může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 132, § 139
Jedná se o tzv. švarcsystém?
Dotaz:
Zajímám se o postihy a kontroly „švarcsystému". Máme pro tento rok nasmlouváno více zakázek, které nebudeme schopni pokrýt naší kapacitou. Jednáme proto s řemeslníky, kteří pracují na živnostenský list a máme zájem o tuto spolupráci na období cca půl roku, možná i déle. Jedná se o živnostníky, kdy každý z nich bude za dané období a zakázku fakturovat předem dohodnutou smluvní cenu. Tito řemeslníci disponují vlastním vybavením, nářadím apod. Pro naši firmu budou mít pouze za úkol zrealizovat zadané dílo v dohodnuté ceně, termínu a kvalitě. Chci se zeptat, zda se nedopustím nezákonného jednání.
Odpověď:
Za tzv. švarcsystém je z pohledu pracovního práva považováno zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Nejčastěji se v této souvislosti setkáváme se smlouvou o dílo, o obchodním zastoupení, mandátní smlouvou, smlouvou o zprostředkování. Od 1.1.2012 se tzv. švarcsystém ztotožňuje s pojmem nelegální práce. Nelegální práce je vymezena Zákonem č- 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen "zákon o zaměstnanosti") jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah a v případě cizince výkon práce bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu.
Závislou práci definuje Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákoník práce") jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, což jsou hlavní znaky závislé práce. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Zároveň podle zákoníku práce platí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy nebo na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti.
Z uvedeného vyplývá, že pokud výkon práce fyzickou osobou ("zaměstnancem") splňuje současně všechny výše uvedené hlavní znaky závislé práce a osoba zároveň tuto práci vykonává za mzdu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době stanovené zaměstnavatelem a na pracovišti zaměstnavatele, pak může fyzická osoba tuto práci vykonávat výlučně v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce (tj. na pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, o pracovní činnosti).
Ustanoveními zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce o nelegální práci a o závislé práci není a priori vyloučen výkon práce na základě smluv uzavřených podle obchodního, popř. občanského zákoníku, ovšem za předpokladu, že na základě těchto smluv nebude vykonávána práce naplňující znaky a podmínky závislé práce, jak bylo výše popsáno. Práce vykonávaná na základě těchto jiných (ne – pracovněprávních) smluv např. formou jednorázových zakázek, při kterých dodavatel prací odpovídá za výsledek vlastním jménem, používá své vlastní pracovní prostředky (nářadí apod.), nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně pracovních postupů a pracovní doby, zakázek poskytovaných tímto způsobem více firmám, apod. znaky závislé práce nenaplňuje a je možno ji vykonávat i v obchodněprávním nebo občanskoprávním smluvním vztahu.
Při kontrole, ke které jsou oprávněni inspektoři oblastních inspektorátů práce, bude každý jednotlivý případ inspektorem pečlivě posuzován podle všech konkrétních okolností a inspektor se vždy bude zabývat otázkou, zda živnostník pracující pro "zaměstnavatele" na živnostenský list nevykonává ve skutečnosti závislou práci, podle výše popsaných znaků. Podpůrnou informací pro posouzení výkonu závislé práce může být i skutečnost, zda u objednatele díla pracují na totožných pozicích vedle osob pracujících na základě smlouvy o dílo i zaměstnanci objednatele s pracovními smlouvami nebo dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Zákoník práce: § 2, § 3
Zákon o zaměstnanosti: § 5 písm. e)
Obchodní vztah nebo tzv. „švarcsystém"
Dotaz:
Pracuji jako živnostník pro jednu stavební firmu. Stále čekám na pracovní smlouvu, ceník za práci, ale hlavně na vyplacení peněz za zhotovenou práci. Žádal jsem je o peníze, ale nic mi neposlali. Potřeboval bych poradit, co mám dělat.
Odpověď:
Pokud jste pro stavební firmu vykonával práci jako živnostník, osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ), na základě (zřejmě ústní) obchodní smlouvy (pravděpodobně smlouvy o dílo), potom je mezi Vámi jako OSVČ a stavební firmou vztah obchodní, tj. vztah mezi dvěma podnikatelskými subjekty. Cena za vykonané dílo je pak čistě na Vaší dohodě. V případě sporů o nároky z obchodní smlouvy je pak jedinou možností obrátit se na rozhodce sjednaného v obchodní smlouvě (byla-li sjednána rozhodčí doložka nebo smlouva o rozhodci, což ovšem u ústní smlouvy nepředpokládáme) nebo s žalobou na soud. Zasahovat do obchodního vztahu dvou podnikatelských subjektů nemají orgány inspekce práce ve své kontrolní působnosti. Kontrolní působnost orgánů inspekce práce se vztahuje na zaměstnavatele a dodržování jejich povinností dle pracovněprávních předpisů vůči svým zaměstnancům, nikoli na obchodní vztahy firem. Ve vztahu firma – živnostník nemá Váš obchodní partner vůči Vám povinnosti, které má zaměstnavatel vůči zaměstnanci dle zákoníku práce.
Druhou možností je, že ve skutečnosti jste fakticky zaměstnancem dané firmy, a Váš pracovněprávní vztah je zastřený fingovanou obchodní smlouvou, tj. navenek vystupujete jako zadavatel díla a OSVČ, avšak ve skutečnosti jste zaměstnanec. V tom případě by se jednalo o tzv. „švarcsystém“, tedy o nelegální zaměstnávání, nebo o výkon práce na základě písemně neuzavřené pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. V takovém případě by bylo na místě podat podnět k provedení kontroly. Příslušný oblastní inspektorát práce by pak na základě Vašeho podnětu mohl provést na stavbě kontrolu. Pokud však již pro firmu práci nevykonáváte, popř. již práce na pracovišti, na kterém mělo k nelegální práci docházet (na stavbě) skončily, nezbývá, než aby ve vztahu k Vaší osobě inspektor při kontrole vycházel z dokladů, předložených kontrolovaným zaměstnavatelem.
Orgány inspekce práce nemají v pravomoci provádět vyšetřování, pátrání, vyslýchat v rámci kontroly svědky, rozhodovat spory ani vymáhat dlužná plnění. Z tohoto pohledu je třeba se připravit na to, že zpětná kontrola nemusí vždy přinést očekávaný efekt (tj. například prokázání, zda jste vůbec pro firmu pracoval, kolik hodin jste pro firmu odpracoval, kolik činí dlužná odměna z dohody apod.).
Za nelegální zaměstnávání lze v případě prokázání uložit zaměstnavateli pokutu do 10 mil. Kč (a osobě, která nelegální práci vykonávala lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč). Za neuzavření pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce písemně, hrozí zaměstnavateli rovněž pokuta až do výše 10 mil. Kč.
Pokud ani případná sankce ze strany orgánů inspekce práce nepřiměje zaměstnavatele zaplatit dlužné mzdy, zaměstnancům opět nezbývá, nežli se se svými nároky obrátit na soud.
Zákon o zaměstnanosti: § 5 písm. e), § 139, §140
Práce na zkoušku
Dotaz:
Jsem registrovaný na úřadu práce. Hledal jsem si práci a naskytla se mi příležitost pracovat na stavbě u jednoho podnikatele. Podnikatel mě vzal na zkoušku, byl se mnou spokojený, tak jsem pracoval další dny, ale nedal mi žádnou smlouvu. Chtěl jsem smlouvu, ale pořád se vymlouval, tak jsem tam skončil, ani mi nezaplatil. Co mám dělat?
Odpověď:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákoník práce") nezná pojem „práce na zkoušku“.
Závislá práce je definovaná v ust. § 2 zákoníku práce jako práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době, na pracovišti zaměstnatele, případně na jiném dohodnutém místě.
Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu (ust. § 3 zákoníku práce). Základní pracovněprávní vztah je podle zákoníku práce pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o prácích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce).
Nelegální práci definuje ust. § 5 písm. e) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen "zákon o zaměstnanosti") jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, resp. cizincem bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu (v případech, kdy je povolení příslušnými právními přepisy vyžadováno).
Zákon o zaměstnanosti v ust. § 30 k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání uvádí: „Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže uchazeč o zaměstnání dle ust. § 30 odst. 1 písm. e) vykonává nelegální práci.
Shrneme-li to, vždy trvejte na uzavření pracovněprávního vztahu.
Na závěr Vám ještě pro informaci uvádíme, bude-li fyzická osoba přistižena kontrolním orgánem při výkonu nelegální práce, může jí být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč .
Zákoník práce: § 2, § 3
Zákon o zaměstnanosti: 5 písm. e), § 30, § 139
Výpomoc rodinných příslušníků
Dotaz:
Jsem živnostník (OSVČ) a vlastním malý krámek. Já sám tam nepracuji. Moje manželka je v současné době na rodičovské dovolené a občas potřebuji, aby tam vypomáhala. Jak mám postupovat, abych se nedostal do rozporu se zákonem.
Odpověď:
Dle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákoník práce"), a Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, platí, že se samostatně podnikající fyzickou osobou (OSVČ), může manžel (manželka) a registrovaný partner (tj. registrovaný partner stejného pohlaví) spolupracovat bez uzavřeného pracovněprávního vztahu.
Výkon práce v základním pracovněprávním vztahu mezi manžely a partnery vylučuje ust. § 318 zákoníku práce, dle kterého základní pracovněprávní vztah uvedený v ust. § 3 zákoníku práce nemůže být mezi manžely nebo partnery.
Při kontrole inspekce práce by manželce postačilo prokázat svou totožnost a manželství s Vámi (majitelem obchodu), ve kterém vykonává práci.
Toto však neplatí, pokud by firma byla právnickou osobou, např. s.r.o., i kdyby byl manžel jediným jednatelem a společníkem. Pak by manželka musela mít se společností uzavřený pracovněprávní vztah.
Další možností je, že spolupráce manželů má charakter provozování rodinného závodu podle ust. § 700 Zákona č. 89/20012 Sb., občanský zákoník, kdy se za rodinný považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.
Ke vzniku rodinného závodu se nevyžaduje žádného zvláštního úkonu, jako např. zakládací listiny apod. Rodinný závod není právnickou osobou a není nikde evidován. O rodinný závod se však nebude jednat v případě, kdy mezi členy bude existovat společenská nebo pracovní smlouva. Účast na rodinném závodu může vzniknout pouze členu rodiny, pokud trvale pracuje pro rodinný závod. Podle převažujících právních názorů se jedná o právní institut, akceptující bezesmluvní výpomoc rodinných příslušníků s podnikáním člena rodiny jako právem aprobované jednání, které by nemělo být hodnoceno jako výkon nelegální práce.
Zákoník práce: § 3, § 318
Občanský zákoník: § 700
Postihy za nelegální práci
Dotaz:
Chci se zeptat, jaký finanční postih hrozí podnikateli, u kterého zjistíte, že zaměstnává nelegálně („na černo“).
Odpověď:
Právnické osobě (firmě) nebo podnikající fyzické osobě (OSVČ), která umožní výkon nelegální práce (tj. zaměstná někoho nelegálně, bez pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, případně zaměstná cizince bez povolení k pobytu nebo bez povolení k zaměstnání nebo v rozporu s povolením k zaměstnání), lze v případě prokázání uložit pokutu za přestupek až do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč.
Pokuta za přestupek může být uložena i osobě, která nelegální práci vykonává, a to až do výše 100 000 Kč.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 139, § 140
Rovné zacházení a zákaz diskriminace před vstupem do zaměstnání
Inzerát
Dotaz:
Na dveřích prodejny s potravinami visí inzerát ve znění „Přijmeme prodavačku-důchodkyni“. Jsem student a rád bych si přivydělával v obchodě, který mám blízko domu. Může zaměstnavatel požadovat pouze ženu, a to důchodkyni?
Odpověď:
Zaměstnavatel má právo vybrat si svého zaměstnance i stanovit kritéria, který nový zaměstnanec musí splňovat. Zaměstnavatel však musí respektovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zákon o zaměstnanosti přímo zakazuje činit nabídky zaměstnání, které mají diskriminační charakter.
Za diskriminační znaky při uplatňování práva na zaměstnání se považuje požadavek na pohlaví, sexuální orientaci, rasový nebo etnický původ, národnost, státní občanství, sociální původ, rod, jazyk, zdravotní stav, věk, náboženství či víry, majetek, manželský a rodinný stav a vztah nebo povinnosti k rodině, politické nebo jiné smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů
Vámi uváděný inzerát obsahuje dva diskriminační znaky – a to pohlaví a věk.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 4, § 12
Mladý kolektiv
Dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda mě může zaměstnavatel odmítnout kvůli věku. Byla jsem na pohovoru barmanky a bylo mi řečeno, že hledají někoho mladšího, protože se jedná o mladý kolektiv a bar, který navštěvují mladí lidé.
Odpověď:
Zaměstnavatel má právo vybrat si svého zaměstnance i stanovit kritéria, který nový zaměstnanec musí splňovat. Zaměstnavatel však musí respektovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv diskriminace. Právo na zaměstnání nelze občanovi odepřít z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů.
Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 4
Otázky při výběrovém řízení
Dotaz:
Byla jsem na pohovoru manažerky jedné mezinárodní společnosti, kde se mě ptali, zda mám děti. Když jsem odpověděla, že nemám, přišly otázky, zda chci mít děti a kdy plánuji rodinu. Je mi 30 let. Je zaměstnavatel oprávněn při výběru uchazečů o zaměstnání se mě na tohle ptát?
Odpověď:
Dle § 12 zákona o zaměstnanosti nesmí zaměstnavatel při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem, dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem.
Dle zákoníku práce smí zaměstnavatel vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 4, § 12
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce: § 30
Poskytování péče o dítě v dětské skupině
Vzdělání pečující osoby
Dotaz:
Ráda bych pracovala s dětmi v dětské skupině, mám spoustu zkušeností, ale vystudovala jsem obor sociální služby. Je nutné mít pedagogické vzdělání?
Odpověď:
Pedagogické vzdělání není povinný požadavek na pečující osobu v dětské skupině. Novela zákona o dětských skupinách jen stanovila povinnost poskytovateli dětské skupiny zajistit osobu s pedagogickou kvalifikací v rozsahu nejméně 20 hodin týdně, je-li péče poskytována i dětem starších 3 let. Dále je poskytovatel povinen zajistit alespoň jednu osobu, která bude zajišťovat péči o dítě se zdravotnickým vzděláním nebo novou profesí Chůva pro děti v dětské skupině. V případě dalších osob, zákon o poskytování služby péče o dítě říká, že odbornou způsobilostí pečující osoby je:
- odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, praktické sestry, dětské sestry, porodní asistentky, zdravotně-sociálního pracovníka, zdravotnického záchranáře, psychologa ve zdravotnictví nebo specializovaná způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa,
- odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka nebo odborná způsobilost pracovníka v sociálních službách se středním vzděláním s maturitní zkouškou,
- odborná kvalifikace učitele mateřské školy, učitele prvního stupně základní školy, asistenta pedagoga podle § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících, speciálního pedagoga nebo vychovatele,
- profesní kvalifikace chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky,
- profesní kvalifikace chůvy pro děti v dětské skupině, nebo
- odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře
Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině
Zahraniční zaměstnanost
Povolení k zaměstnání
Dotaz:
Jsem cizinec. Co pro mě znamená, že mohu vykonávat práci jen v rozsahu vydaného povolení k zaměstnání? Chtěl bych pro zaměstnavatele vykonávat jinou práci, která je lépe placena.
Odpověď:
Povolení k zaměstnání obsahuje identifikační údaje cizince, místo výkonu práce, druh práce, identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání, dobu, na kterou se vydává a další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání. Povolení je platné pouze pro zaměstnání u zaměstnavatele, který je uveden v rozhodnutí, to se týká i druhu a místa výkonu práce. Má-li dojít v době před ukončením platnosti povolení k zaměstnání ke změně některých podmínek uvedených v tomto povolení, cizinec musí požádat místně příslušnou krajskou pobočku ÚP o vydání nového povolení k zaměstnání.
Užitečné odkazy:
Nejčastěji pokládané otázky Ministerstvu práce a sociálních věcí
Zaměstnávání cizinců
Dotaz:
Jsme začínající firma a chceme zaměstnávat i zaměstnance ze zahraničí. Jaké máme administrativní povinnosti ve vztahu k zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí?
Odpověď:
Jako zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance ze zahraničí máte dle zákona o zaměstnanosti informační povinnost, která spočívá v tom, že nejpozději v den nástupu zaměstnanců k výkonu práce na území České republiky jste povinni o této skutečnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce.
Nejpozději do 10 kalendářních dnů je pak zaměstnavatel povinen informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o ukončení zaměstnání nebo výkonu práce na území České republiky.
Rovněž jste povinni vést evidenci občanů Evropské unie, jejich rodinných příslušníků a rodinných příslušníků občana České republiky uvedených v § 3 odst. 3, a evidenci cizinců, které zaměstnává.
Evidence musí obsahovat:
- identifikační údaje zaměstnance,
- adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,
- číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,
- druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno,
- pohlaví fyzických osob,
- zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností,
- nejvyšší dosažené vzdělání,
- vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu, na kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta a na kterou jim byl povolen pobyt,
- den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání zahraničním zaměstnavatelem.
Zaměstnavatel je povinen uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území České republiky, a to po dobu trvání zaměstnání a dobu 3 let od skončení zaměstnávání tohoto cizince.
Zákon o zaměstnanosti nepředepisuje žádnou specifikou formu vedení této evidence. Vedenou evidenci je však potřeba v této souvislosti chápat jako ucelený soubor obsahující požadované údaje, ať již v elektronické či fyzické podobě.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 87, § 102
Užitečné odkazy:
Zaměstnávání cizinců
Nejčastěji pokládané otázky Ministerstvu práce a sociálních věcí