Shrnutí - jak zákon upravuje pracovněprávní vztahy zaměstnanců a zaměstnavatelů postižených povodněmi

V souvislosti s mimořádnou povodňovou situací jsme pro vás připravili stručné shrnutí zákonných úprav pracovněprávních vztahů zaměstnanců a zaměstnavatelů postižených povodněmi.

Informace lze získat rovněž i prostřednictvím bezplatné telefonní linky pro poskytování pracovněprávního poradenství, a to na telefonním čísle 800 606 070.

Překážky v práci na straně zaměstnance

V případě, že se zaměstnanec nemůže včas dostavit do zaměstnání, jedná se o překážku na straně zaměstnance, a jeho povinností je informovat zaměstnavatele o těchto překážkách a o předpokládané době jejich trvání. 

Vzniklou překážku v práci je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Ke splnění dané povinnost jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost. 

Samotné nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci uvádí, že pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu, nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. 

V tomto případě se zaměstnanec může se zaměstnavatelem domluvit, že si zmeškaný čas v zaměstnání nadpracuje, aby tak nepřišel o nárok na mzdu či plat. 

Jedná-li se o těžce zdravotně postiženého zaměstnance, jemuž byla znemožněna cesta do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, jež používá, náleží mu pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den.

Pokud se jedná o takový rozsah volna, např. z důvodu odstraňování následků povodní na svém majetku, že není v silách zaměstnance si zmeškaný čas nahradit, jedná se o důležitou osobní překážku v práci dle ust. § 199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“, kdy zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy. 

Jestliže zaměstnanec musí poskytnout osobní pomoc při živelních událostech (jeho majetek ohrožuje život či majetek jiných), nebo v obdobných mimořádných případech jedná se o výkon občanské povinnosti, jež je brána jako překážka na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu. Opět v tomto případě musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, kdy nárok na náhradu mzdy či platu má pouze v tehdy, stanoví-li takto zákoník práce, či vnitřní předpis zaměstnavatele. 

Účastní-li se zásahu zaměstnanec, který je dobrovolným hasičem, zásahu, jedná se o jinou důležitou osobní překážku, a to na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu, kdy vykonává občanskou povinnost.  Po nezbytně nutnou dobu má tento zaměstnanec nárok na pracovní volno, kdy mu ale nepřísluší náhrada mzdy či platu od zaměstnavatele. Zaměstnanec, jako člen sboru dobrovolných hasičů má, dle zákona č. 133/1985 Sb. České národní rady o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 29 nárok na odměnu od obce v samostatné působnosti. 

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

V případě, že zaměstnanec nemůže konat práci z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek či živelné události a nepřevede ho zaměstnavatel na jinou, pro něj vhodnou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. 

Pokud např. záplavy způsobí poruchu na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, či provozními příčinami, jedná se o prostoj, a pokud nebyl zaměstnanec převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.

Dovolená

Zaměstnanec také může zaměstnavatele požádat o čerpání dovolené, kterou sice určuje zaměstnavatel, kdy ale musí přihlížet ke svým provozním důvodům, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance. Určenou dobu čerpání je zaměstnavatel povinen oznámit alespoň 14 dnů předem, pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době. 

„Neplacené volno“

Tento pojem není v zákoníku práce ukotven a jedná se o zažité užívání tohoto pojmu, které je chápáno jako opak placeného volna, tedy volna s náhradou mzdy. Správný pojem je pracovní volno bez náhrady mzdy, které může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci na jeho žádost, nikoliv z vlastní inciativy. Není ale povinností zaměstnavatele dané pracovní volno bez náhrady mzdy zaměstnanci poskytnout, avšak v souvislosti s povodňovou situací jeho poskytnutí lze chápat jako vstřícný a pochopitelný krok zaměstnavatele.

Dohody a Home Office

Je potřeba zdůraznit, že vše výše uvedené se vztahuje i na „dohodáře“. Na právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vztahují ustanovení o pracovním poměru, to však ale neplatí například v případě převedení na jinou práci a přeložení, dočasného přidělení a jiné.

Zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nepřísluší náhrada odměny z dohody po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.

Co se týče Home Office, dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že pro něj bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám rozvrhuje, platí, že se úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije.

To znamená, že zaměstnanec pracující na Home Office v případě překážky na straně zaměstnavatele nemá nárok na náhradu mzdy nebo platu. Povodní postižený zaměstnavatel není povinen hradit těmto zaměstnanců náhradu mzdy nebo platu za překážku v práci na jeho straně, jestliže došlo k zamezení v dodávce surovin nebo pohonné síly, jiné provozní příčině či pro zatopené zaměstnavatele v důsledku živelné události).

Při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis podle § 199 odst. 2 jinak.