Zastřené zprostředkování zaměstnání

Zastřené zprostředkování zaměstnání, spolu s příslušným přestupkem, bylo legislativou definováno až dne 29. 7. 2017 nabytím účinnosti novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), ve formě nového ust. § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti jako činnost právnické nebo fyzické osoby spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání realizované formou zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická či fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení.

Skutková podstata výše uvedeného přestupku spočívající v zastřeném zprostředkování zaměstnání se tedy vztahuje na případy, kdy fakticky dochází ke zprostředkování zaměstnání, tedy pronájmu pracovní síly, avšak tato činnost je zastřena uzavřením jiného právního vztahu. Zpravidla je řádně uzavřená dohoda o dočasném přidělení zaměstnance mezi agenturou práce a uživatelem nahrazena rámcovou smlouvou o poskytování služeb, uzavřenou smlouvou o dílo, aj. a subjekty vystupují jako obchodní partneři, nikoliv jako agentura práce a uživatel. Z takto deklarovaného vztahu však nevyplývá povinnost dodržování podmínek, které jsou kladeny na zprostředkování zaměstnání.

S účinností od 2. 8. 2021 došlo v souvislosti s přestupkem zastřeného zprostředkování zaměstnání k rozšíření tohoto přestupku rovněž o výkon zastřeného zprostředkování. Díky této změně je nyní možné za přestupek zastřeného zprostředkování zaměstnání postihovat nejen osoby poskytující pracovní sílu, ale rovněž uživatele, kteří této pracovní síly ve své činnosti využívají.

Za přestupek ve formě zastřeného zprostředkování zaměstnání podle výše uvedeného ustanovení může být fyzické osobě uložena pokuta až do výše 5 000 000 Kč, právnické a fyzické podnikající osobě pak pokuta v rozsahu 50 000 – 10 000 000 Kč. Výše maximální hranice pokuty, stejně jako stanovení spodní hranice v případě právnických či fyzických podnikajících osob, které se tohoto přestupku dopustí, ho postavila na úroveň nelegálního zaměstnávání a jasně vymezila jeho závažnost a společenskou nebezpečnost.