Nelegální zaměstnávání, nelegální práce
"Prací na černo" je veřejností často označován výkon nelegální práce.
S pojmem nelegální práce je tedy úzce spjatý pojem závislá práce. Tato je v ust. § 2 a § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákoník práce") definována jako práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Takto definovaná činnost pak může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu.
Samotná nelegální práce je pak definována v ust. § 5 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o zaměstnanosti") jako závislá práce vykonávána fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah (tzn. bez uzavření pracovní smlouvy, případně dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti); to neplatí, pokud výkon této práce mimo pracovněprávní vztah umožňují jiné právní předpisy. V případě cizinců pak hovoříme o nelegální práci také tehdy, pokud je práce vykonávána cizincem bez nebo v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, zaměstnaneckou či modrou kartou nebo kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance a také v případě, že je práce vykonávána cizincem bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky v případech, kdy je toto oprávnění požadováno. Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce.
Pod pojem nelegální práce je možné od roku 2012 zařadit také tzv. švarcsystém. V tomto případě se může jednat o situace, kdy je pracovněprávní vztah – tedy uzavření pracovní smlouvy či jedné z dohod účelově nahrazen jinou, zpravidla obchodní smlouvou. Osoby v tomto vztahu vykonávají pro zaměstnavatele činnosti, které jsou běžné pro pracovní poměr, přestože nejsou jeho zaměstnanci a vystupují formálně jako osoby samostatně výdělečné činné. Naplnění všech znaků závislé práce je v těchto případech vždy předmětem individuálního posouzení ze strany orgánů inspekce práce.
Odhalování a potírání nelegálního zaměstnávání patří mezi jednu z hlavní kontrolních priorit Státní úřadu inspekce práce, resp. oblastních inspektorátů práce. Nejen samotný výkon nelegální práce, ale především umožnění výkonu nelegální práce jsou společensky nebezpečné a patologické jevy s dopadem nejen do oblasti pracovněprávní, ale také do oblasti veřejných rozpočtů a financí.
Pokutu za výkon nelegální práce je možné ze strany orgánů inspekce práce uložit jak za výkon nelegální práce – tedy nelegálně pracující fyzické osobě, tak za umožnění výkonu nelegální práce. V případě výkonu nelegální práce se fyzická osoba dopustí přestupku, za který ji může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč. Za umožnění výkonu nelegální práce je pak možné uložit fyzické osobě pokutu až do výše 5 000 000 Kč, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pak pokutu až do výše 10 000 000 Kč, v tomto případě je však stanovena také spodní hranice pokuty, a to nejméně ve výši 50 000 Kč.
