Školení k BOZP u cizinců

Jak je to se školením k BOZP u zaměstnanců, kteří jsou původem ze zahraničí? Na co všechno, a to i v rámci samotného provozu, bychom se z pozice zaměstnavatele měli zaměřit/vyvarovat? V tomhle ohledu nám jde především o možnou jazykovou bariéru např. při přidělování práce apod.

Problematika školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen také „školení k BOZP“) je z pohledu legislativy České republiky upravena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“).

Dle ust. § 37 odst. 5 zákoníku práce: „Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy.“

Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) jsou definovány v ust. § 349 odst. 1 zákoníku práce. Dle ust. § 349 odst. 2 zákoníku práce: „Pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou konkrétní pokyny dané zaměstnanci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízení.“ Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se vedoucí zaměstnanci se svými podřízenými zaměstnanci srozumitelně dorozuměli, neboť dle ust. § 11 zákoníku práce jsou vedoucí zaměstnanci oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomuto účelu závazné pokyny.

Pokud navážeme na výše uvedené, tak povinností zaměstnavatele je dle ust. § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

Návazně na to dle ust. § 103 odst. 2 zákoníku práce: „Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.“ Zaměstnavatel tak musí u zaměstnanců provést školení k BOZP, které se primárně vztahuje k jejich prováděné (konkrétní) práci. V rámci toho může být školení k BOZP ze strany zaměstnavatele doplněno i praktickým zácvikem, nebo praktickou ukázkou, které lépe zaměstnanci vysvětlí danou činnost a případně doplní požadavky pro výkon příslušné práce.

Dle ust. § 106 odst. 1 zákoníku práce: „Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.“ Z uvedeného tak vyplývá, že vyjádření dané informace zaměstnanci musí být zaměstnavatelem provedeno tak, aby ji zaměstnanec zvoleným způsobem dostatečně pochopil.

V případě, že zaměstnanec cizí státní příslušnosti (cizinec) neovládá český jazyk natolik, aby mu dostatečně porozuměl, je zaměstnavatel povinen zajistit školení k BOZP a seznámení s potřebnými informacemi takovou formou, aby informace, které zaměstnanci prostřednictvím školení či seznámení poskytne, byly pro něj srozumitelné a ověřitelné. Tohoto může zaměstnavatel dosáhnout např. za pomoci tlumočníka/překladatele, či vést školení k BOZP, respektive seznámení v takovém jazyce, kterému zaměstnanec dostatečně porozumí. Právní předpisy nestanovují bližší odborné požadavky na osobu tlumočníka. Má-li zaměstnanec nad rámec provedeného školení k BOZP či seznámení pro výkon své práce využívat i písemnou dokumentaci k BOZP, včetně interních předpisů a technologických postupů zaměstnavatele, musí být tato také pro cizince srozumitelná, tzn. v jazyce pro tohoto zaměstnance srozumitelném, aby v případě nutnosti mohl do ní kdykoliv nahlédnout.

Z pohledu samotného školení k BOZP u zaměstnavatele by dle Státního úřadu inspekce práce měl výstupní dokumentaci k němu tvořit např. doklad o účastnících označeného (tematicky pojmenovaného) školení k BOZP, včetně podpisů účastníků, údajů o zaměstnavateli, časové dotaci školení a jeho osnově (obsahu), údajů o místu a čase provedeného školení k BOZP a údajů o školiteli. Ke každému školení k BOZP je třeba vytvořit osnovu, která musí být aktualizována na příslušný druh školení a musí z ní být patrné provedené seznámení účastníků daného školení s příslušnými právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, riziky na pracovišti a vnitřními předpisy v průběhu školení. Vždy je také nutno věnovat pozornost tomu, zda je potřeba ke školení k BOZP zajistit dle příslušných právních předpisů způsobilého školitele. Podstatná je fakticita ověření znalostí, jenž vyplývá z ust. § 103 odst. 3 zákoníku práce. Ta je realizována zejména prostřednictvím písemné, či ústní zkoušky, testu nebo pohovoru s účastníky školení, tj. zaměstnanci. Všechny uvedené doklady mohou být v rámci provedené kontrolní činnosti ze strany orgánů inspekce práce vyžadovány pro posouzení dodržování na ně kladených požadavků vyplývajících ze zákoníku práce.

Na závěr je nutno podotknout, že by v případě zaměstnanců cizí státní příslušnosti (cizinců), kteří dostatečně neovládají český jazyk, měla být ze strany zaměstnavatele věnována větší pozornost i tomu, že v případě zadaných pracovních pokynů k zajištění BOZP ze strany vedoucích zaměstnanců nemusí být vždy zaručeno možnosti zajištění služeb tlumočníka/překladatele. Z tohoto důvodu je řešení otázky možné jazykové bariéry zaměstnavatelem zcela na místě, neboť při jejím nedostatečném řešení může u cizinců docházet k ovlivnění standardu k zajištění BOZP na jeho pracovišti, a to např. z pohledu neporozumění konkrétním pokynům k práci, zavedených signálů u zaměstnavatele, vzájemné komunikace při společně zadané práci mezi více zaměstnanci rozdílné národnosti apod.