Povinnosti zaměstnavatele při vzniku PÚ

Jaké mám jako zaměstnavatel povinnosti v případě vzniku pracovního úrazu na mém pracovišti? Jak bych měl postupovat i vůči příslušným institucím, např. oblastnímu inspektorátu práce?

 

Problematika pracovní úrazovosti vyplývá především ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Právě v jeho ust. § 105 je definována role zaměstnavatele, a to z pohledu jeho povinností při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Vzhledem k vysvětlení určité propojenosti jednotlivých zúčastněných stran, které jsou do této problematiky zapojeny, dále uvádíme některá ust. § 105 zákoníku práce včetně bližšího vysvětlení problematiky pracovní úrazovosti. Vlastní vymezení pracovního úrazu pak uvádí ust. § 271k odst. 1 zákoníku práce: „Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).“

 

Právě ust. § 105 odst. 1 zákoníku práce definuje základní povinnost zaměstnavatele při vzniku pracovního úrazu: „Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.“

 

Z výše uvedeného je tak patrné, že zaměstnavatel je zúčastněnou stranou, která musí v této záležitosti vždy konat. Samozřejmě určitým výsledkem a zároveň jeho povinností je dle ust. § 105 odst. 5 zákoníku práce přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. Tohle opatření lze chápat jako 1 způsob prevence ze strany zaměstnavatele pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví a životů jeho zaměstnanců.

 

Během zmíněného objasnění příčin a okolností vzniku tohoto úrazu je další zúčastněnou stranou samotný zaměstnanec, jak uvádí již výše uvedená citace. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel má povinnost vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, tj. úrazech pracovních i „nepracovních“ (ust. § 105 odst. 2 zákoníku práce). Dle ust. § 105 odst. 3 zákoníku práce: „Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo

 

a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo

 

b) k úmrtí zaměstnance.

 

Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.“

 

Rozhodnutí o uznání či neuznání pracovního úrazu je zcela v kompetenci zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance.

 

Jednotlivé zapojení dalších subjektů do celé záležitosti je také na základě dalšího plnění povinností ze strany zaměstnavatele. Konkrétně tak dle ust. § 105 odst. 4 zákoníku práce: „Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.“ Samotné vymezení těchto institucí, včetně vzoru záznamu o úrazu, je uvedeno v prováděcím právním předpisu k zákoníku práce, tj. nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“).

 

Samozřejmě je na místě uvést rozdíl u jednotlivých druhů pracovních úrazů. Orgány inspekce práce je v rámci svého informačního systému o pracovních úrazech dělí na:

 

Smrtelný pracovní úraz – takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel (ust. § 3 nařízení vlády).

 

Závažný pracovní úraz – takové poškození zdraví, trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů.

 

Ostatní pracovní úraz – takové poškození zdraví, jehož následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny.

 

Uvedené nařízení vlády ve svém ust. § 4 odst. 1 uvádí povinnost zaměstnavatele pracovní úraz bez zbytečného odkladu ohlásit daným institucím, a to dle jeho písm. c): „příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat.“ Z uvedeného je tak patrné, že tahle povinnost musí být naplněna u tzv. závažných pracovních úrazů. Zároveň ust. § 4 odst. 2 nařízení vlády uvádí povinnost ohlášení smrtelného pracovního úrazu bez zbytečného odkladu. Dle ust. § 4 odst. 2 písm. c) daného nařízení vlády je povinnost zaměstnavatele opět i vůči příslušnému oblastnímu inspektorátu práce.

 

Nicméně v případě tzv. ostatních pracovních úrazů není povinnost tento druh pracovních úrazů ohlašovat na příslušný oblastní inspektorát práce.

 

Samotné ohlášení pracovních úrazů tak bývá nejčastěji v praxi vůči místně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, coby povinnost zaměstnavatele, realizována prostřednictvím telefonického hovoru, e-mailové korespondence, případně prostřednictvím datové schránky.

 

Vzhledem k jisté analogii v této problematice má zaměstnavatel dále dle ust. § 5 odst. 1 nařízení vlády vyhotovit záznam o úraz: „Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam o úrazu předá zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oprávněným osobám.“

 

Ust. § 6 nařízení vlády uvádí výčet institucí, kterým je zaměstnavatel povinen zaslat záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc, a to nejpozději do 5. dne následujícího měsíce. Povinnost vyplývající z toho ust. § se tak vztahuje na tzv. závažné a ostatní pracovní úrazy. V praxi tak např. u pracovního úrazu, který se stal dne 18. 10. 2021, tak musí zaměstnavatel vyhotovený záznam o úrazu zaslat na příslušné instituce, včetně místně příslušného oblastního inspektorátu práce, nejpozději do 5. 11. 2021.

 

Dle ust. § 7 nařízení vlády je tato povinnost rozdílná u smrtelných pracovních úrazů: „V případě smrtelného pracovního úrazu zašle zaměstnavatel záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl.“

 

Pro vypracování záznamu o úrazu se tak nejčastěji ze strany zaměstnavatelů využívá vzor záznamu o úrazu, který je přílohou č. 1 nařízení vlády, který se zašle příslušným institucím. Dle ust. § 9 odst. 1 nařízení vlády tak může zaměstnavatel záznam o úrazu (případně záznam o úrazu – hlášení změn) zaslat v elektronické či listinné podobě.

 

Zde je nutno zdůraznit, že v případě výše uvedeného hlášení pracovního úrazu a vyhotovení záznamu o úrazu včetně jeho zaslání, se jedná o 2 samostatné povinnosti, které by měl zaměstnavatel naplnit v již uvedeném pořadí. Bez vyhotovení záznamu o úrazu jej v podstatě nejde poté zaslat na příslušné instituce.

 

Samozřejmě, že mimo již uvedené dané nařízení vlády obsahuje i další ust. §, kde za zmínku stojí např. ust. § 2 odst. 1 o možnosti vedení knihy úrazů v elektronické či listinné podobě a samotném obsahu této evidence. Dále také ust. § 8 odst. 1 nařízení vlády vztahující se k případným změnám po již odeslaném záznamu o úrazu: „Byl-li zaměstnavatelem odeslán záznam o úrazu podle § 6 a 7 a následně se zaměstnavatel dozví o skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů, vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance záznam o úrazu - hlášení změn.“ Jeho vzor je v příloze č. 2 tohoto nařízení vlády.

 

Mezi další povinnost zaměstnavatele k této pojistné události patří dle ust. § 7a nařízení vlády to, že: „Zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn.“

 

Jak již bylo uvedeno ve výše uvedeném výkladu, jednotlivé povinnosti ze strany zaměstnavatele, a to v problematice pracovních úrazů, by měly být ním plněny v rámci jisté časové posloupnosti.