Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

Mám nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a pracovní směny nám zaměstnavatel plánuje. Od 3. srpna do 20. září 2021 jsem byl nemocný. Zaměstnavatel mi zkrátil výplatu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, protože jsem měl v srpnu plánovanou dovolenou (5 dní) a 1 den měli v práci prostoj, když jsem měl mít směnu. Za tyto dny mi nezaplatil nic, tvrdí, že nemám nárok na náhradu mzdy za tyto dny.

Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu (§ 192 ZP). Náhrada mzdy je poskytována za pracovní dny (směny), které jsou stanoveny rozvrhem směn.

Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle § 192 odst. 1 zákoníku práce, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.
Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti má tedy přednost před náhradou mzdy z důvodu jiné překážky, jelikož překážka v práci v podobě nemoci nebo karantény má přednost před jakoukoli jinou překážkou v práci (např. prostoj).

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným.
Má-li zaměstnanec dočasnou pracovní neschopnost ve dnech, ve kterých měl v rozpisu směn naplánovanou dovolenou, nepřísluší mu náhrada mzdy za dovolenou, ale přísluší mu náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti Vám tedy náleží i za dny, na které jste měl v rozpisu směn naplánovanou dovolenou i za překážku v práci na straně zaměstnavatele (prostoj).

Informační leták - Překážky v práci (letáky zde)

Zákoník práce: § 192