Nejčastější dotazy a odpovědi související s povodňovou situací

V souvislosti s povodňovou situací se na naše oblastní inspektoráty práce obracejí zaměstnanci, ale i zaměstnavatelé, se svými dotazy. Ty nejčastější uvádíme zde. Budeme je průběžně doplňovat.

Informace lze získat rovněž i prostřednictvím bezplatné telefonní linky pro poskytování pracovněprávního poradenství, a to na telefonním čísle 800 606 070. 

• Z důvodu povodní jsem se nedostal(a) do práce. Jak to má zaměstnavatel posoudit? 

V případě, že se vám z důvodu povodní nepodaří včas dopravit do práce (nefungující veřejná doprava, nesjízdné komunikace), tak by vám měl zaměstnavatel poskytnout pracovní volno bez nároku na náhradu mzdy (v případě, že individuální nebo kolektivní smlouva nestanoví jinak). Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu (nejvýše 1 den) s náhradou mzdy má pouze zaměstnanec, který je těžce zdravotně postižený a cestuje nehromadným dopravním prostředkem. 

• Povodeň přímo zasáhla sídlo mého zaměstnavatele a není možné tam pracovat. Dostanu mzdu? 

Pokud nebude možný výkon práce na jiném místě (např. na jiné pobočce či doma) nebo není možné převedení na jinou práci, bude se jednat o překážku v práci na straně zaměstnavatele. V takovémto případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Z hlediska zaměstnavatele je tedy výhodnější převést své zaměstnance na jinou práci, ať již půjde o práci odbornou, nebo o likvidaci povodňových škod. Pokud firmu přímo nepostihly povodně, ale zaměstnavatel vám není schopen zajistit práci (nefungují např. dodávky energie, vody, surovin) a ani vás nemůže přidělit na jinou práci, tak se jedná o překážku v práci z důvodu prostoje a vám náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. 

• Uklízím po povodních. Mám nárok na volno v práci a náhradu mzdy? 

V případě, že odstraňujete následky povodní na svém vlastním majetku (např. nemovitosti, automobilu apod.), jedná se o důležitou osobní překážku v práci a zaměstnavatel vám může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, popřípadě nadpracování zmeškané doby. Obdobná situace nastane, když odstraňujete škody na svém majetku, ale na základě veřejného zájmu (hygienické důvody, zřícení nemovitosti apod.). V takovém případě vám náleží pracovní volno, ovšem náhrada mzdy vám nepřísluší ani v tomto případě (pokud to není ustanoveno ve vaší, popřípadě kolektivní pracovní smlouvě).
Pokud při povodních poskytujete pomoc někomu jinému (fyzické či právnické osobě) a zasahuje vám to do vaší pracovní doby, je vám zaměstnavatel povinen poskytnout pracovní volno na dobu nezbytně nutnou (ale opět bez nároku na mzdu). Poskytování osobní pomoci je bráno jako překážka v práci na straně zaměstnance z důvodu výkonu občanské povinnosti (podle § 202 zákoníku práce). Při všech překážkách v práci na straně zaměstnance platí, že tuto skutečnost a délku trvání překážky prokazuje zaměstnanec zaměstnavateli. 

• Kvůli povodni nemůže dítě do školky či do školy, musím s ním zůstat doma.

Na tuto situaci je možno nahlížet jako na důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, a pokud není možno péči o dítě zajistit jinak, např. pomocí prarodičů, sourozenců či jiných zletilých osob, má i v takovém případě zaměstnanec nárok na neplacené volno. Musí ovšem být splněna zákonná podmínka, že dítě není starší deseti let. Podle zákona o nemocenském pojištění vzniká zaměstnanci v takovémto případě nárok na ošetřovné. Tuto dávku lze čerpat maximálně 9 kalendářních dnů (tedy nejen v pracovních dnech). U rodičů samoživitelů se tato doba navíc prodlužuje až na 16 kalendářních dnů. Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60% denního vyměřovacího základu. 

• Mám nárok na volno, když si musím zařídit své osobní záležitosti?

V situaci, kdy si nutně potřebujete vyřídit své osobní záležitosti v souvislosti s povodněmi (např. jednání s pojišťovnou, vyřízení nových dokladů apod.), může vám zaměstnavatel poskytnout pracovní volno, ale bez náhrady mzdy. Můžete se také dohodnout na nadpracování zmeškané doby.

• Zaměstnavatel mi nemůže kvůli povodním vyplatit mzdu. Co mám dělat? 

Pokud vám zaměstnavatel není schopen vyplatit mzdu v důsledku povodní a byl-li na něj podán insolventní návrh, je možné využít zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní kroky konzultujte s příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce (podle místa sídla zaměstnavatele).

• Co když pracuji na "dohodu" nebo Home Office?

Na právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vztahují ustanovení o pracovním poměru, to však ale neplatí například v případě převedení na jinou práci a přeložení, dočasného přidělení a jiné.

Zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nepřísluší náhrada odměny z dohody po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. 

Co se týče Home Office, dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že pro něj bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám rozvrhuje, platí, že se úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije. 

To znamená, že zaměstnanec pracující na Home Office v případě překážky na straně zaměstnavatele nemá nárok na náhradu mzdy nebo platu. Povodní postižený zaměstnavatel není povinen hradit těmto zaměstnanců náhradu mzdy nebo platu za překážku v práci na jeho straně, jestliže došlo k zamezení v dodávce surovin nebo pohonné síly, jiné provozní příčině či pro zatopené zaměstnavatele v důsledku živelné události).

Při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis podle § 199 odst. 2 jinak.
 

• Mám sjednaný druh práce účetní a zaměstnavatel mi nařídil úklid po povodni za účelem záchrany zboží. Jsem povinen pomáhat při odvrácení hrozící škody?

Dle ust. § 41 odst. 4 může zaměstnavatel převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, a to na nezbytně nutnou dobu.

Povodeň patří mezi živelní události, proto v případě, kdy zaměstnavatel nařídí zaměstnanci v této souvislosti např. úklid firemních prostor po povodni, je zaměstnanec povinen tuto práci vykonat i přesto, že tato vykonávaná práce neodpovídá sjednanému druhu práce v rámci uzavřené pracovní smlouvy a zaměstnavatel v tomto případě nepotřebuje souhlas zaměstnance s dočasným převedením na jiný druh práce.

• Jsem dobrovolný hasič. Má můj zaměstnavatel povinnost mne uvolnit pro pomoc při povodních a na jakou dobu? A jak to bude s mou mzdou?

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, stanoví, že činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech se považuje za výkon občanské povinnosti. Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance, a to z důvodu obecného zájmu. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci pracovní volno poskytnout na nezbytně nutnou dobu. Ačkoli zákon v této souvislosti dále uvádí, že za výkon občanské povinnosti zaměstnanci nepřísluší nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, současně připouští, že může být dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. V praxi se tak může jednat o překážku v práci na straně zaměstnance zaměstnavatelem neplacenou, ale i placenou.

Zaměstnanec má nárok na refundaci mzdy. Dle výše uvedeného zákona je zřizovatel jednotky sboru dobrovolných hasičů, tj. obec povinna poskytnout náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době nebo v době, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech. 

V situaci, kdy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci pro tuto činnost pracovní volno i s náhradou mzdy, může tento následně sám refundaci žádat po příslušné obci, kde zaměstnanec jako dobrovolný hasič působí.

• Kde mohu získat více informací z oblasti pracovněprávní? 

Vaše dotazy z oblasti pracovněprávní jsou vám připraveni zodpovědět a poradit vám v této oblasti zaměstnanci oblastních inspektorátů práce. Poradenství můžete využít osobně, telefonicky, případně prostřednictvím elektronické pošty. Kontakty na příslušné oblastní inspektoráty práce naleznete zde:

• https://www.suip.cz/web/suip/poskytovani-poradenstvi

Telefonické poradenství lze využít i prostřednictvím bezplatné linky, a to na telefonním čísle 800 606 070.

Aktualizace: 1. 10. 2024, 11:52